Režim reverse charge u telekomunikačních služeb

Nejčastější chyby v přiznání k dani z příjmů u fyzických osob
27. 3. 2017
Možnosti prominutí pokut u kontrolního hlášení – GFŘ D-29
18. 4. 2017

S účinností od 1. 10. 2016 byl nařízením vlády rozšířen režim přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH (tzv. reverse charge) na poskytnutí vybraných služeb elektronických komunikací. Ke správné aplikaci tohoto nařízení vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) dne 29. 9. 2016 „Informaci“ k aplikaci tohoto režimu u poskytnutí služby elektronických komunikací. I přes toto zveřejnění Informace narůstaly dotazy a nadále přetrvávala nejistota, jak postupovat zejména v případech „přefakturace“ služeb elektronických komunikací či poskytnutí těchto služeb zaměstnancům. Z toho důvodu se GFŘ rozhodlo vydat dne 2.2.2017 Dodatek k již zveřejněné Informaci, kde upřesnilo použití režimu přenesení daňové povinnosti zejména v oblasti nákupu a prodeje služeb elektronických komunikací.

V dodatku jsou upřesněny podmínky, které zakládají povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti.

I. Přenesení daňové povinnosti se použije v situaci, kdy poskytovatel i příjemce služby jsou plátci DPH a jsou pro účely dané transakce podnikateli v elektronických komunikacích. To znamená, že:

  • plátce splní povinnost dle zákona o elektronických komunikacích a je veden v Evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích (seznam zveřejňovaný Českým telekomunikačním úřadem). Nebo tuto povinnost dle zákona o elektronických komunikacích sice nesplní, ale činnost dle tohoto zákona fakticky vykonává. Kompetentním orgánem pro posouzení, zda daný plátce je či není podnikatelem v elektronických komunikacích, je Český telekomunikační úřad
  • předpokladem pro výkon komunikační činnosti, která je předmětem podnikání v elektronických komunikacích, je zároveň skutečnost, že plátce se chová jako podnikatel dle § 420 odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ). Dle tohoto ustanovení je za podnikatele se zřetelem ke konkrétní činnosti považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku
  • definice podnikatele vycházející z NOZ je také východiskem pro posouzení aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u konkrétní transakce. Předpokladem je, že plátce se pro účely konkrétní transakce chová jako podnikatel – tedy nakupuje službu se záměrem ji následně prodat s cílem dosáhnout zisku. V konečném důsledku není rozhodující, zda ji prodá se ziskem nebo zisku nakonec v konkrétním případě nedosáhne

II. Přenesení daňové povinnosti se nepoužije v situaci, kdy příjemce nakupuje vymezenou službu elektronických komunikací za účelem vlastní spotřeby .

  • příjemce je účastníkem služeb elektronických komunikací, u kterých je současně jejich koncovým uživatelem, nebo sice není koncovým uživatelem, ale nakupuje tyto služby za účelem umožnění jejich spotřeby dalším koncovým uživatelům (např. zaměstnancům, dceřiným společnostem, nájemníkům, ubytovaným osobám, atd.). Podstatné je, že tak nečiní se záměrem dosáhnout zisku u vymezené služby a dané služby pouze „přefakturuje“. V tomto případě nebude toto plnění podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.
  • Rozhodující tedy je, že plátce pořizuje dané služby nikoliv za účelem jejich dalšího prodeje, ale výlučně za účelem jejich konzumace (ať už plátcem nebo subjektem, kterému plátce službu pouze „přefakturuje“).