Kontrolní hlášení nás provází od počátku roku 2016, nyní se na něj podívejme z pohledu chyb při jeho vyplňování.
Nejčastější a nejvýznamnější chybou v případě kontrolního hlášení je nevyplnění identifikačního čísla datové schránky nebo emailu na úvodní stránce formuláře. Jedna z těchto náležitostí musí být vždy vyplněna, neboť slouží pro následnou komunikaci finančního úřadu s plátcem.
Další častou chybou je zcela chybějící DIČ odběratele/dodavatele nebo jeho chybný formát uváděný v oddíle A.4./B.2. kontrolního hlášení. V tomto případě je vhodné ověřovat platnost DIČ na stránkách ARES, kde je možné informace o daňovém subjektu vyhledat podle IČ nebo názvu společnosti. Většina účetních softwarů je na tento portál propojena a je tedy možné ověření platnosti DIČ provést přímo v softwaru.
Také je třeba si dát pozor na správné vyplnění čísla finančního úřadu a územního pracoviště, které se stejně jako ID datové schránky vyplňuje na úvodní straně formuláře.
V menší míře se vyskytuje chyba v uvedení špatného kódu státu nebo chyba v struktuře VAT ID v oddíle A.2.kontrolního hlášení.
Všem těmto uvedeným chybám je možné se vyhnout – naším doporučením je vždy před odesláním příslušného xml souboru kontrolního hlášení prověřit ho na stránkách finanční správy (daňovém portálu).
Zde díky protokolu chyb je možné zjistit:
V případě pochybností o správnosti hlášení správce daně daňový subjekt vyzve, aby původní údaje změnil, doplnil nebo potvrdil. Na výzvu ke kontrolnímu hlášení musí plátce reagovat do 5 dní od jejího doručení, většinou formou následného kontrolního hlášení. Pro toto je možné využít v daňové aplikaci EPO možnost „Rychlá odpověď na výzvu“.
Stejná lhůta 5 dní platí i v případě, pokud správce daně vyzve k podání kontrolního hlášení, které nebylo vůbec podáno. Výzvu správce daně výzvu doručí elektronicky do datové schránky. Pokud subjekt nemá datovou schránku, zašle ji na email, který byl za tím účelem uveden v kontrolním hlášení. Aby plátci byli schopni včas na výzvu reagovat, je nezbytné jeden z těchto údajů uvést.