Skip to main content
Aktuality ze světa účetnictví a daní

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

By 31. 7. 201715 května, 2021No Comments

Před několika týdny vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek ve sporu prvoligového fotbalisty Davida Lafaty a finanční správy a v něm se přiklonil na stranu profesionální sportovce. Lafata se soudil kvůli výdajovému paušálu, kdy jako živnostník uplatňoval 60% paušál; jeho činnost však byla před 2 lety jihočeským finančním úřadem vyhodnocena jako nezávislé povolání, u kterého je možné uplatňovat 40% výdajový paušál. Na základě vydaného rozsudku NSS však mohou být profesionální sportovci živnostníky a uplatňovat tak 60% výdajový paušál.

Podle NSS nejsou sice jednotlivé znaky živnosti v případě profesionálního fotbalového hráče naplněny v „čisté“ podobě (provozování činnosti samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost), avšak právní úprava jednoznačně stanoví, že obsahem náplně činnosti „Provozování tělovýchovných zařízení a organizování sportovní činnosti“ je mimo jiné také činnost výkonných sportovců provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku. Podmínky samostatnosti a za účelem dosažení zisku jsou v prováděcím nařízení uvedeny nadbytečně, protože se jedná o obecné podmínky, které musí být naplněny u každé živnosti (dle § 7 zákona o daních z příjmů). Dle soudu je podstatné, že právní úprava připouští činnost výkonného sportovce živnostenským způsobem, aniž by výslovně odlišovala činnost v individuálním a kolektivním sportu.

Na základě tohoto rozsudku finanční správa uvedla, že přizpůsobí svoji správní praxi při zdaňování profesionálních sportovců zejména v tzv. „kolektivních“ sportech (fotbal, hokej, házená apod.). Fyzické osoby dotčené touto skutečností mohou svůj nárok na uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů v případech, že splňují zákonné podmínky, tj. v daném zdaňovacím období vykonávaly svou činnost v rámci živnostenského oprávnění a v daňovém přiznání si uplatňovaly výdaje procentem z příjmů ve výši 40 %, uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání.

Soud uvedl, že pokud je v ČR s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze podle soudu sportovce nutit, aby zvolili způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Lhůta, ve které může podat poplatník dodatečné daňové přiznání, je upravena daňovým řádem a činí 3 roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Teoreticky může být tato lhůta i delší, pokud ji prodloužil některý z úkonů uvedených v § 148 daňového řádu. Tím je například situace, kdy došlo v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně k podání dodatečného daňového tvrzení.

Rozhodnutí soudu se dotkne až 2500 profesionálních sportovců. Poplatníkům, u kterých v současnosti probíhá daňové řízení, zohlední Finanční správa ČR uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů (a to s odkazem na rozsudek NSS při splnění ostatních zákonných podmínek). Obdobně bude nahlíženo na činnost rozhodčích, kteří disponují příslušným živnostenským oprávněním.

Jitka Levová

Author Jitka Levová

More posts by Jitka Levová
Close Menu

Notia

Londýnská 730/59
Praha, Vinohrady
12000
Česko