Protože je za námi období, kdy byly dokončeny závěrky a s nimi přiznání k dani z příjmů podávaná v řádném termínu (k 31.3.18, resp.k 3.4.18), je vhodné se zabývat tématem, jaké povinnosti mají společnosti se zveřejňováním dokumentů souvisejících s účetní závěrkou.
Povinnost zveřejňovat ve Sbírce listin mají všechny účetní jednotky, které jsou dle zákona zapsány ve veřejném rejstříku, nebo ty, kterým to stanoví zvláštní právní předpis. Od roku 2016 platí tato povinnost zveřejňovat také pro spolky, pobočné spolky, nadace, ústavy i společenství vlastníků jednotek.
Obecně platí, že účetní dokumenty by měly být zveřejněny bez zbytečného odkladu. Účetní jednotky, kterým účetní závěrku ověřuje auditor, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu až po jejím ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem v účetní jednotce, a to do 30 dnů (to v praxi znamená do 31.7. následujícího roku v případě, kdy účetní období je shodné s kalendářním rokem, neboť schválení musí proběhnout nejpozději do 6 měsíců od posledního dne účetního období). Nejzazší termín pro zveřejnění účetní závěrky je do 12 měsíců od rozvahového dne, bez ohledu na to, zda byly účetní záznamy schváleny. Účetní závěrka za rok 2017 tedy musí být uložena do Sbírky listin nejpozději do 31.12.2018.
1) Účetní závěrka, kterou jako nedílný celek tvoří:
2) Rozhodnutí valné hromady schvalující účetní závěrku včetně rozdělení zisku či úhrady ztráty
3) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami
4) Výroční zpráva – platí pro povinně auditované společnosti
Bohužel mnoho firem u nás tuto svou informační povinnost nedodržuje, finanční výkazy za rok 2016 stále nezveřejnilo 69 % společností, z rok 2015 téměř 62% společností. Z pohledu právních firem, tuto povinnost vždy lépe plní akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným. Nejhorší přístup k dodržování této povinnosti mají firmy, které podle Českého statistického úřadu nevykazují tržby. V této kategorii informační povinnost za rok 2016 doposud nesplnilo téměř 85 % společností.
Při neplnění informační povinnosti hrozí společnosti pokuta ve výši 3% z netto hodnoty aktiv. V případě neuposlechnutí výzvy ze strany rejstříkového soudu k předložení dokumentů může být uložena ještě pořádková pokutu ve výši až do 100 000 Kč.