Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017

Zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti
23. 5. 2016
Dobrovolná registrace k DPH
15. 6. 2016

Od dubna roku 2017 by měla začít platit novela zákoníku práce. Její konečná podoba není ještě finalizována, nicméně je zřejmé již nyní několik oblastí, kterých by se měla dotknout. Těmi základními oblastmi jsou:

1) Nová úprava práce z domova

Posílení prostoru pro skloubení pracovního a rodinného života mají přinést změny v úpravě výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, tzv. homeworking. Dle novely by podmínky výkonu práce mimo pracoviště měly získat pevnější pravidla – např. sám zaměstnanec by si mohl rozvrhovat svou pracovní dobu, z čehož vyplývá i nemožnost uplatnit některé osobní překážky v práci a dále náhradu mzdy či platu. Novela by také měla zakotvovat konkrétní povinnosti na úseku BOZP či povinnost zaměstnavatele pokrýt technické a energetické náklady zaměstnance při výkonu práce z domova.

Zde je třeba upozornit i na druhou stránku věci, že firmy by musely nově například zabránit přílišné izolaci pracovníků pracujících z domova od těch, kteří jsou v kanceláři. Firma by musela nově zajišťovat, aby se lidé pracující z domova pravidelně potkávali s běžnými zaměstnanci.

2) Změny v úpravě dovolené

Návrh na úpravu dovolené zatím pracuje se dvěma variantami: první z nich nabízí pouze některé dílčí změny, aniž by se měnila koncepce dovolené jako takové; druhá naopak navrhuje zásadní změnu v podmínkách vzniku práva na dovolenou a její čerpání. Obecně řečeno by mělo dojít k opuštění dovolené za odpracované dny a vznik práva na dovolenou by měl být založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od které by se pak odvozovala i délka dovolené. V budoucnu bychom se tedy měli řídit odpracovanými hodinami, nikoliv směnami. Tímto by došlo ke zjednodušení dosud zbytečně složitého výpočtu nároku na dovolenou.

3) Zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců

Novela počítá se zavedením nového pojmu tzv. vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců (což jsou zaměstnanci přímo podléhající statutárnímu orgánu/zaměstnavateli a zaměstnanci o stupeň pod nimi). Jedním z kritérií pro zařazení do takové pozice by měla být i výše měsíčního výdělku, kdy je navrhována hranici alespoň 100 000 Kč (částka se může ještě měnit). Cílem této změny má být zejména možnost, aby si vrcholoví manažeři mohli sami určovat režim pracovní doby, výměnou za to, že si nebudou nárokovat příplatky za práci přesčas.

4) Úprava hromadného propouštění

V oblasti hromadného propouštění a přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů novela reaguje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a upravuje počty propouštěných zaměstnanců u zaměstnavatelů rozdělených na části. Je stanovena povinnost vypracovat sociální plán včetně vymezení jasných pravidel, při kterých nastává přechod práv a povinností.

5) Změny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kam patří dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce, jsou projednávány změny týkající se především zákonné garance doby odpočinku, povinnost zaměstnavatele evidovat odpracovanou dobu, ochrany odměny z dohody a práva na dovolenou, kdy právo na dovolenou by zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti příslušelo přímo ze zákona (nikoliv pouze na základě „dobrovolné“ domluvy se zaměstnavatelem jako je tomu doposud).

Další změny

Mezi dalšími změnami je např. zjednodušení pravidel pro doručování, neboť v současné době je často nemožné zaměstnanci, který nechodí do práce a nepřebírá poštu, doručit jakoukoli písemnost. Novela by se dále měla zabývat institutem přeložení, prevencí před stresem a obtěžováním, odměnami za pracovní pohotovost a průměrným výdělkem.