Zrušení karenční doby a změny v pojistném od 1. 7. 2019

Příspěvky na pracovní oděvy
31. 7. 2019
Dvoufázové ověření při přihlášení
30. 8. 2019

Dle novely zákoníku práce došlo počínaje 1.7.2019 ke zrušení karenční doby, což znamená, že od tohoto data budou zaměstnanci dostávat peníze i za první tři dny nemoci. Protože tato změna dopadá především na zaměstnavatele, přináší novela jako určitou kompenzaci pro zmírnění finančních dopadů spojených s poskytováním náhrady mzdy snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Konkrétně se sazba pojistného na nemocenské pojištění od 1. července 2019 snížila o 0,2 %.

Pro úplnost uvádíme přehled všech aktuálně platných sazeb pojistného:

  • u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu (původně 25 %), z toho:

a) 2,1 % na nemocenské pojištění (původně 2,3 %),

b) 21,5 % na důchodové pojištění

c) 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti

  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu
  • u zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu (původně 2,3 %).

Pro osoby samostatně výdělečně činné jsou sazby následující:

  • u OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění – 29,2 % z vyměřovacího základu; z toho 28 % připadá na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
  • u OSVČ účastnící se nemocenského pojištění je to 2,1 % z vyměřovacího základu (původně 2,3% ). Tyto osoby tedy platí na nemocenské od července částku 126 Kč místo 138 Kč (minimální částka)
  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je to 28 % z vyměřovacího základu.

Dovolím si upřesnit informaci ohledně proplácení ze strany zaměstnavatele v případě nemoci zaměstnance. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od první zameškané směny (nikoliv tedy od prvního dne nemoci). Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci náleží jen za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Je to rozdíl od nemocenského, které náleží od patnáctého dne nemoci za kalendářní dny.

Současně s výše uvedeným samozřejmě dochází také ke snížení superhrubé mzdy, která tvoří základ daně pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pro její výpočet je výchozí hrubá mzda zaměstnance, k níž se přičítá zdravotní pojištění zaměstnavatele ve výši 9 % a sociální pojištění zaměstnavatele nyní ve výši 24,8 % místo původních 25%. Výsledkem je superhrubá mzda, která se pro výpočet zálohy na daň zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Od července se tedy pracuje se superhrubou mzdou ve výši 133,8 %, nikoli 134 %.

Na příkladu si můžeme uvést, jakým způsobem se zálohová daň ze mzdy u zaměstnance změní. Pro zaměstnance s hrubou mzdou ve výši 30 383 Kč činila daň dle původních podmínek do konce června částku 6 120 Kč, dle nových je daň od července ve výši 6 105 Kč (jedná se o daň před uplatněním slev na dani). Rozdíl není tedy vzhledem k zaokrouhlení základu daně nijak výrazný a představuje pouze 15 Kč.