Změny v daních z příjmů 2018 – zejména pro zaměstnance

Daňové změny v daňovém balíčku, který vešel v platnost 1.7.2017, se týkají zejména oblasti daně z příjmů. V jednom z předchozích článků už jsme Vás seznámili se změnami, které se dotknou hlavně rodin s dětmi, nyní se pojďme podívat na další, které se týkají zejména zaměstnanců (tj. příjmů ze závislé činnosti).

Benefity

První oblastí jsou benefity poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, kde novelizací dochází k upřesnění, že příjmem zaměstnance se v tomto případě rozumí plnění poskytnuté zaměstnavatelem nejen samotnému zaměstnanci, ale také jeho rodinnému příslušníkovi, přičemž se jedná zejména o následující případy:

1. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb , ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (jsou tedy daňově neuznatelnými náklady). Tato nepeněžní plnění mohou být poskytnuta v následující formě:
   1. zboží nebo služba zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; Novinkou zde je, že již se nemusí jednat pouze o zdravotnická zařízení, ale i zařízení poskytující zdravotní a obdobné služby a prostředky (i když stále na lékařský předpis)
   2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
   3. příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
   4. nově příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti (vyjmuty jsou knihy, v nichž reklama přesahuje více než 50 % plochy)
2. zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek

Zaměstnanecké zápůjčky

U zaměstnance je od daně osvobozen majetkový prospěch z bezúročných zápůjček, jejichž jistina nepřekročila částku 300 000 Kč; zdaňuje se tedy majetkový prospěch, který tento limit přesáhne.

Pro jeho ocenění se použije zákon upravujícího oceňování majetku nebo častěji cena, která se účtuje jiným osobám, tedy cena (úrok) v obvyklé výši. Takto vypočtená částka se pak se zahrne do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, nejpozději však při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

Doplnění způsobu ocenění u benefitu v podobě soukromého využití služebního vozidla

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatně služební motorové vozidlo také pro soukromé účely, je za příjem zaměstnance považována částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc takto poskytnutého vozidla. Novela upřesňuje případ, že za najaté vozidlo se považuje i vozidlo pořízené na finanční leasing. V tomto případě se vychází ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Oznámení osvobozených příjmů

Také zaměstnanců, u kterých nevznikla povinnost podat daňové přiznání, se týká ustanovení § 38v a § 38w zákona o daních z příjmů, dle kterého musí oznámit přijetí osvobozených příjmů (v zákoně již od roku 2015, věnovali jsme této problematice samostatný článek). Za neohlášení hrozí vysoké pokuty, proto je dobré tuto povinnost připomenout.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má povinnost podat správci daně oznámení, pokud obdržel v příslušném zdaňovacím období osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč. Lhůta pro oznámení je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání. Pro tyto účely byl vydán Finanční správou tiskopis Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v Sb., o daních z příjmů.

Mezi osvobozené příjmy, které podléhají oznámení, patří:

• příjem z dědictví (nesnížený o dluhy),
• darovaný majetek,
• prodej nemovitosti
• prodej obchodního podílu
• ostatní osvobozené příjmy dle § 4, § 4a, § 6 odst. 9, § 10 odst. 3. zákona o daních z příjmů

Není třeba oznamovat příjmy, u nichž si údaje může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má dálkový přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. z katastru nemovitostí). U manželů v případě příjmu do společného jmění manželů stačí oznámení jednoho z nich.

Výše pokut v případě nesplnění výše uvedené povinnosti, tj. neoznámení osvobozených příjmů jsou:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván; tedy v případě, kdy podá oznámení bez výzvy správce, ale pozdě
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě

Je také možné zažádat o prominutí pokuty, avšak důvody musí být opravdu vážné (živelní pohromy, závažné zdravotní důvody apod.).