aktuálně

Články

Změny v daních z příjmů 2018, zejména pro zaměstnance

Změny v EET od 1. 3. 2018

Daň z nemovitých věcí 2018

Stravné a náhrady jízdních výdajů v roce 2018

Minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění

Manka a škody z pohledu DPH

Daňové novinky 2018

Změny v daňovém řádu

Datové schránky

Evidence skutečných majitelů firem

Poskytování stravenek

Zákon o registru smluv

Archivace účetních dokladů

Skupinová registrace k DPH - novelizace zrušení

Zajišťovací příkazy, nový přístup FS

Nová právní úprava v případě převodu peněžních prostředků
v rámci EU

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

GDPR, nařízení EU o ochraně osobních údajů

Vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné

DPH u nájmu nemovitých věcí

Prodej osobního automobilu a DPH

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1. 7. 2017

Vrácení DPH z jiného členského státu EU

Novela zákoníku práce

Daňový balíček 2017

Přehledy OSVČ o příjmech a výdajích za rok 2016

Možnosti prominutí pokut
u kontrolního hlášení - GFŘ D-29

Režim reverse charge u telekomunikačních služeb

Nejčastější chyby v přiznání k dani
z příjmů u fyzických osob

Institut nespolehlivé osoby

Příloha v účetní závěrce od 2016

Platby kartou v rámci EET

Omezení paušálních výdajů OSVČ

Odpis pohledávky a návaznost na opravné položky

Daň z nemovitých věcí 2017

Stravné a náhrady jízdních výdajů

Změny v daních z příjmů fyzických osob pro rok 2017

Zákon o prokazování původu majetku

Změna v kontrolním hlášení

Cestovní náhrady - možné chyby

Stravenky - účetní a daňový pohled

Paušální daň

Vyřazení neprodejných zásob

Zásoby vlastní činnosti v roce 2016

EET - povinnosti podnikatelů

Rozšíření reverse charge od 10/2016

Novela zdanění nabytí nemovitých věcí

Nová pravidla a opatření, která mají zamezit vyhýbání se placení daní

Chyby při vyplňování kontrolního hlášení

Identifikovaná osoba DPH

QR faktura

Dobrovolná registrace k DPH

Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017

Zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti

Bezúplatné příjmy dle nového koordinačního výboru

Připravovaná novela DPH 2017

Elektronická evidence tržeb

Přehled o příjmech a výdajích

Schválení účetní závěrky

Osvobozené příjmy nad 5 milionů Kč oznámení na FÚ

Účetní závěrka a uzávěrka

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Kontrolní hlášení - aktualizace pokynů

Rozšíření režimu reverse charge

Daňové přiznání fyz. osob 2015

Změny v daních z příjmů 2016

Sankce a pokuty spojené s kontrolním hlášením

Kontrolní hlášení podrobně

Změny v auditu a zveřejňování účetní závěrky 2016

Změny v účetní závěrce 2016

Změny v DPH od 2016

Dohadné položky

Novela zákona o účetnictví

Zápůjčky a úroky

Manka a škody

Vnitropodnikové směrnice

Dodanění neuhrazených závazků

Reklamní a propagační předměty

Opravné položky k pohledávkám

Pohledávky

Nespolehlivý plátce

Kontrolní hlášení, změna v dph

Náležitosti daňových dokladů

Pokyn GFŘ D-22 k zákonu o daních z příjmů

Daňové novinky v roce 2015

Helicobacter pylori

Refluxní choroba jícnu

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

Jitka Levová, 31. července 2017

Před několika týdny vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek ve sporu prvoligového fotbalisty Davida Lafaty a finanční správy a v něm se přiklonil na stranu profesionální sportovce. Lafata se soudil kvůli výdajovému paušálu, kdy jako živnostník uplatňoval 60% paušál; jeho činnost však byla před 2 lety jihočeským finančním úřadem vyhodnocena jako nezávislé povolání, u kterého je možné uplatňovat 40% výdajový paušál. Na základě vydaného rozsudku NSS však mohou být profesionální sportovci živnostníky a uplatňovat tak 60% výdajový paušál.

Podle NSS nejsou sice jednotlivé znaky živnosti v případě profesionálního fotbalového hráče naplněny v „čisté“ podobě (provozování činnosti samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost), avšak právní úprava jednoznačně stanoví, že obsahem náplně činnosti "Provozování tělovýchovných zařízení a organizování sportovní činnosti“ je mimo jiné také činnost výkonných sportovců provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku. Podmínky samostatnosti a za účelem dosažení zisku jsou v prováděcím nařízení uvedeny nadbytečně, protože se jedná o obecné podmínky, které musí být naplněny u každé živnosti (dle § 7 zákona o daních z příjmů). Dle soudu je podstatné, že právní úprava připouští činnost výkonného sportovce živnostenským způsobem, aniž by výslovně odlišovala činnost v individuálním a kolektivním sportu.

Na základě tohoto rozsudku finanční správa uvedla, že přizpůsobí svoji správní praxi při zdaňování profesionálních sportovců zejména v tzv. „kolektivních“ sportech (fotbal, hokej, házená apod.). Fyzické osoby dotčené touto skutečností mohou svůj nárok na uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů v případech, že splňují zákonné podmínky, tj. v daném zdaňovacím období vykonávaly svou činnost v rámci živnostenského oprávnění a v daňovém přiznání si uplatňovaly výdaje procentem z příjmů ve výši 40 %, uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání.

Soud uvedl, že pokud je v ČR s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze podle soudu sportovce nutit, aby zvolili způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Lhůta, ve které může podat poplatník dodatečné daňové přiznání, je upravena daňovým řádem a činí 3 roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Teoreticky může být tato lhůta i delší, pokud ji prodloužil některý z úkonů uvedených v § 148 daňového řádu. Tím je například situace, kdy došlo v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně k podání dodatečného daňového tvrzení.

Rozhodnutí soudu se dotkne až 2500 profesionálních sportovců. Poplatníkům, u kterých v současnosti probíhá daňové řízení, zohlední Finanční správa ČR uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů (a to s odkazem na rozsudek NSS při splnění ostatních zákonných podmínek). Obdobně bude nahlíženo na činnost rozhodčích, kteří disponují příslušným živnostenským oprávněním.

crm & sales force management

erp řešení

účetní a daňové vzdělávání

NOTIA

Blanická 553/16, Praha 2

notia@notia.cz