Zajišťovací příkazy, nový přístup finanční správy

Nová právní úprava v případě převodu peněžních prostředků v rámci EU
28. 8. 2017
Skupinová registrace k DPH – novelizace zrušení
2. 10. 2017

U zajišťovacích příkazů, které je finanční správa oprávněna využívat v případech, kdy má závažné podezření na riziko neodvedení daně o státního rozpočtu, se bude muset nyní řídit novým metodickým pokynem. Tento pokyn je výsledkem komplexní analýzy současné praxe, kterou po svém nástupu do funkce zadal Finanční správě ke zpracování ministr financí Ivan Pilný.

Správce daně bude nově povinen před vydáním zajišťovacího příkazu pečlivěji vysvětlovat daňovému subjektu alternativní možnosti úhrady jistoty. Tím může být například zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu útlumu podnikatelské činnosti, ale také aby zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Zároveň také dojde ke zpřísnění nároků na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez nichž nebude možné zajišťovací příkaz provést.

Ministerstvo financí také zvažuje zavedení alternativního mechanismu k zajišťovacím příkazům v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Tento mechanismus by měl být podobný předběžnému opatření využívaného v insolvenci a spočíval by v možnosti daňového subjektu zvolit si řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, který by po nezbytně nutnou dobu schvaloval veškeré operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu. Výhody a nevýhody včetně konkrétní podoby takového nástroje bude podrobena odborné diskuzi a finanční správa toto téma otevře již na říjnovém semináři k zajišťovacím příkazům. Ten se uskuteční na půdě Nejvyššího správního soudu za účasti představitelů Komory daňových poradců, Ministerstva financí, Finanční správy, Nejvyššího správního soudu a podnikatelských svazů a dalších institucí.

Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou vyplývá, že vydáním zajišťovacího příkazu je dotčena velmi úzká skupina plátců DPH (jejich podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 % do 0,084 %; navíc od roku 2015 tento podíl vykazuje klesající tendenci). Analýza dále ukazuje, že dvě třetiny dotčených daňových subjektů nepodaly proti vydanému zajišťovacímu příkazu odvolání, a tím akceptovaly splnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu. Finanční správa neuspěla v 7 řízeních (u 6 daňových subjektů), což představuje 3,7 % všech soudních řízení. Dosavadní praxe finanční správy tedy nevykazuje nesprávné systémové nastavení. Finanční správa doplňuje informaci, že vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy. Tento systém deseti kontrolních článků znemožňuje, aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.