Mnoho firem si pro své podnikání pronajímá prostory a často v pronajatých prostorech potřebuje provést určité stavební změny, aby si prostory přizpůsobila svým požadavkům a potřebám. To znamená provedení technického zhodnocení na pronajímaném majetku. Nájemci se také v dnešní době často mění, firmy se stěhuji a tak se pojďme se podívat na situaci, jak se s technickým zhodnocením vypořádat v případě, že nájemce pronajatý objekt opouští.
Nejprve si připomeňme pravidla v daňová legislativě pro provedení technického zhodnocení. Platí, že nájemce může provádět na pronajatém majetku technické zhodnocení pouze se souhlasem pronajímatele a podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů může také toto technické zhodnocení (pokud ho uhradí) na základě písemné smlouvy odepisovat. Podmínkou je, že o hodnotu tohoto zhodnocení není zvýšena u pronajímatele vstupní cena pronajímaného majetku.
Nájemce technické zhodnocení zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek. To v případě provedení stavebních úprav představuje většinou zařazení do 6. odpisové skupiny. Pro ni daná doba odepisování dosti dlouhá (50 let), proto v době ukončení nájemní smlouvy není zpravidla technické zhodnocení ještě plně daňově odepsáno.
Po skončení nájmu s pronajímatelem pak mohou pak nastat různé varianty vypořádání technického zhodnocení: )
Pro nájemce je daňově uznatelným výdajem zůstatková cena technického zhodnocení pouze do výše přijaté úhrady, zbývající část dosud neodepsaného technického zhodnocení je daňově neuznatelným výdajem.