Dá se říci, že téměř každý zaměstnavatel dnes poskytuje svým zaměstnancům stravenky neboli jim přispívá na stravování, což je vítaným benefitem. Pro firmu/zaměstnavatele má jejich poskytování výhodu v možnosti zahrnutí části takto vynaložených nákladů do daňově uznatelných nákladů. Daňově uznatelné jsou příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% nominální hodnoty poukázky na jídlo (stravenky), avšak s omezením maximální hranice daňově uznatelné částky, která je na úrovni 70% stravného pro zaměstnance při trvání cesty 5 až 12 hodin (pro rok 2016 je to 83 Kč).
Hodnoty poskytovaných stravenek se liší, v roce 2016 je však pro zaměstnavatele nejvýhodnější poskytování stravenek v hodnotě 105 Kč, z které je daňově uznatelná částka ve výši 57,75 Kč (splňuje hranici 70% z částky 83 Kč, což 58,10 Kč).
Aby měl zaměstnanec nárok na stravenku, tedy aby mu ji zaměstnavatel mohl poskytnout, musí být splněna podmínka přítomnosti zaměstnance v práci během stanovené směny minimálně v délce 3 hodin. V případě, že zaměstnanec není přítomen, čerpá například celodenní dovolenou nebo je celý den v pracovní neschopnosti, nárok na stravenku nemá, protože základní podmínka přítomnosti v práci splněna není. Pokud však je čerpána např. půldenní dovolená (4h dovolená a 4h přítomnost v práci), má zaměstnanec na stravenku nárok. Příspěvek na stravování nelze také uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (má nárok na náhradu cestovného např. při služební cestě).
Hlavní výhoda stravenek pro zaměstnance spočívá v získání příjmu, který nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Kromě toho je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.
Částka odpovídající 45% hodnoty stravenky může být hrazena ze strany zaměstnance (nejčastěji srážkou ze mzdy, nebo např. úhradou v hotovosti do pokladny) nebo pokud zaměstnavatel nepožaduje zaplacení od zaměstnanců, může proúčtovat tuto částku do daňově neuznatelných nákladů. V případě, že by zaměstnavatel chtěl přispívat nad rámec zákona, bude se jednat také o nedaňový náklad zaměstnavatele.
Při nákupu stravenek je dodavatelem stravenek účtovaná i provize. Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2013 není možné pohlížet na provizi jako na daňově uznatelný náklad v plné výši; i na ni je třeba uplatnit obdobný pohled daňové uznatelnosti jako na náklady na stravenky, tedy 55% z hodnoty provize je daňově uznatelným nákladem, částka ve výši 45% hodnoty provize je součástí daňově neuznatelných nákladů. DPH na vstupu u provize lze uplatnit v plné výši.
Účtování stravenek
1.Nákup stravenek: MD 213 / D 321
2.Provize ke stravenkám
a. ve výši 55%: MD 518 daň, MD 343 / D 321
b. ve výši 45%: MD 518 nedaň, 343 / D 321
3.Výdej stravenek zaměstnancům
a. 55% hodnoty stravenky: MD 527 / D 213
b. 45% hodnoty stravenky: MD 528 / D 213 nebo MD 335 / D 213
4. Úhrada pohledávky za zam. srážkou ze mzdy: MD 331 / D 335
