Pokud Vás v nadpise článku překvapila předložka „v“, opravdu to není překlep. Doposud používaný termín Příloha k účetní závěrce se od roku 2016 mění na termín Příloha v účetní závěrce.
Vyhláška pro podnikatele č.500/2002 Sb. uvádí povinnost ji sestavit a je specifikována jako dokument, který vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha představuje nedílnou součást účetní závěrky a poskytuje významné informace pro uživatele účetní závěrky, které není možné vyčíst pouze z výkazů.
Jestliže v případě povinnosti zveřejnění rozvahy je třeba se podívat, v jaké kategorii účetních jednotek je příslušná společnost zařazena a jakou rozvahu dle zařazení sestavuje (u mikro a malých účetní jednotek nepodléhajících povinnému auditu se sestavuje rozvaha pouze ve zjednodušeném rozsahu, u ostatních účetních jednotek, tedy u malé povinně auditované, střední a velké, se sestavuje rozvaha v plném rozsahu), v případě přílohy je dána její povinnost zveřejnění pro všechny společnosti stejně bez ohledu na kategorizaci – přílohu je třeba zveřejnit u všech typů účetních jednotek do Sbírky listin. Pro doplnění uvádíme informaci také ohledně výkazu zisku a ztráty, kde všechny obchodní společnosti (bez ohledu na kategorizaci účetních jednotek) ho sestavují v plném rozsahu, avšak takto sestavený výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu nemají povinnost zveřejnit mikro a malé účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu. U těchto mikro a malých účetních jednotek tedy najdeme ve Sbírce listin pouze rozvahu ve zjednodušeném rozsahu a přílohu, což podle mého názoru nepředstavuje pro uživatele účetních závěrek kompletní údaje.
Pro přílohu není na rozdíl od výkazů nikde stanoven její přesný formát, ale od roku 2016 je k dispozici první upřesnění, jak v případě sestavení přílohy postupovat – novela vyhlášky říká, že informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. To znamená, že bychom měli postupovat řádek po řádku jednotlivého výkazu a pokud existují důvody pro vysvětlení jakékoli hodnoty v něm uvedené, měly by tyto informace být v příloze řazeny chronologicky podle řádků daného výkazu.
Příloha může být sestavena buď:
- v plném rozsahu nebo
- ve zkrácené verzi
Zkrácený rozsah mohou využít malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, všechny ostatní jednotky sestavují přílohu v plném rozsahu.
Konkrétně je obsah přílohy definován pro jednotlivé kategorie účetních jednotek s odkazem na vyhlášku následovně:
- Velké účetní jednotky = §39 + §39b + §39c
- Střední účetní jednotky = §39 + §39b
- Malé a mikro účetní jednotky povinně auditované = §39 + §39a
- Malé a mikro účetní jednotky povinně neauditované = §39
Z výše uvedeného je zřejmé, že základní informace v příloze jsou vymezeny § 39 vyhlášky a ty musí uvést všechny účetní jednotky bez ohledu na jejich kategorizaci.
Dle § 39 se povinně uvádějí následující údaje:
informace dle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví (tj. obchodní firma, sídlo, IČ, údaje o zápisu do rejstříku, právní forma, informace o likvidaci, předmět podnikání nebo činnosti, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky),
- informace o použitých obecných účetních zásadách, metodách a odchylkách,
- informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou,
- výše závazkových vztahů s dobou splatnosti delší než 5 let,
- výše závazkových vztahů krytých zárukami,
- výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů, s uvedením podrobných informací o těchto transakcích,
- výše a povaha položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
- celková výše závazkových vztahů, podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk (zvlášť se uvádějí penzijní závazky a závazky vůči konsolidačnímu celku),
- průměrný přepočtený počet zaměstnanců.
Tento paragraf také stanoví povinnost malé a mikro účetní jednotce bez povinného auditu uvést informace o nabytí vlastních akcií nebo podílů (ostatní účetní jednotky mají položku uvedenou přímo v rozvaze v pasivech).
Nejdůležitější změny pro rok 2016 vyplývající z §39a, §39b a §39c:
Malé a mikro účetní jednotky s povinným auditem musí uvést u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky, výši opravných položek a oprávek na začátku a konci účetního období, jejich zvýšení či snížení, dále výši úroků, pokud jsou součástí ocenění majetku.
Velké a střední účetní jednotky musí přímo do přílohy uvést informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. To znamená, že již dopředu bude při sestavení účetní závěrky nutná spolupráce účetního oddělení s vedením společnosti, aby bylo možné tuto informaci již do samotné účetní závěrky uvést. Naopak již není nutné uvádět náklady na statutární audit.
Jen pro velké účetní jednotky platí povinnost doplnit do přílohy informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorie činností a zeměpisných trhů (do konce roku 2015 platila tato povinnost pro všechny povinně auditované účetní jednotky). Pokud by však informace o členění tržeb, resp. jejich uvedení a tím i zveřejnění v příloze vedlo k vážnému poškození firmy, nemusí je účetní jednotka uvést, ale musí informovat o vynechání těchto údajů v příloze. Takovým důvodem by mohlo být například udržení obchodního tajemství.
Důležitým bodem příloh všech účetních jednotek, které budou sestavovat první účetní závěrku podle novelizovaného zákona o účetnictví a novelizovaných vyhlášek a českých účetních standardů, bude uvedení převodového můstku k nové podobě rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Údaje minulého období budou v nových výkazech často vykazovány v jiné části výkazu, než tomu bylo do konce roku 2015. Bez uvedení informací, kam byly položky přetříděny, by se uživatelé účetních závěrek nemuseli v nových výkazech roku 2016 dobře zorientovat.
