aktuálně

Články

Daň z nemovitých věcí 2018

Stravné a náhrady jízdních výdajů v roce 2018

Minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění

Manka a škody z pohledu DPH

Daňové novinky 2018

Změny v daňovém řádu

Datové schránky

Evidence skutečných majitelů firem

Poskytování stravenek

Zákon o registru smluv

Archivace účetních dokladů

Skupinová registrace k DPH - novelizace zrušení

Zajišťovací příkazy, nový přístup FS

Nová právní úprava v případě převodu peněžních prostředků
v rámci EU

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

GDPR, nařízení EU o ochraně osobních údajů

Vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné

DPH u nájmu nemovitých věcí

Prodej osobního automobilu a DPH

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1. 7. 2017

Vrácení DPH z jiného členského státu EU

Novela zákoníku práce

Daňový balíček 2017

Přehledy OSVČ o příjmech a výdajích za rok 2016

Možnosti prominutí pokut
u kontrolního hlášení - GFŘ D-29

Režim reverse charge u telekomunikačních služeb

Nejčastější chyby v přiznání k dani
z příjmů u fyzických osob

Institut nespolehlivé osoby

Příloha v účetní závěrce od 2016

Platby kartou v rámci EET

Omezení paušálních výdajů OSVČ

Odpis pohledávky a návaznost na opravné položky

Daň z nemovitých věcí 2017

Stravné a náhrady jízdních výdajů

Změny v daních z příjmů fyzických osob pro rok 2017

Zákon o prokazování původu majetku

Změna v kontrolním hlášení

Cestovní náhrady - možné chyby

Stravenky - účetní a daňový pohled

Paušální daň

Vyřazení neprodejných zásob

Zásoby vlastní činnosti v roce 2016

EET - povinnosti podnikatelů

Rozšíření reverse charge od 10/2016

Novela zdanění nabytí nemovitých věcí

Nová pravidla a opatření, která mají zamezit vyhýbání se placení daní

Chyby při vyplňování kontrolního hlášení

Identifikovaná osoba DPH

QR faktura

Dobrovolná registrace k DPH

Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017

Zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti

Bezúplatné příjmy dle nového koordinačního výboru

Připravovaná novela DPH 2017

Elektronická evidence tržeb

Přehled o příjmech a výdajích

Schválení účetní závěrky

Osvobozené příjmy nad 5 milionů Kč oznámení na FÚ

Účetní závěrka a uzávěrka

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Kontrolní hlášení - aktualizace pokynů

Rozšíření režimu reverse charge

Daňové přiznání fyz. osob 2015

Změny v daních z příjmů 2016

Sankce a pokuty spojené s kontrolním hlášením

Kontrolní hlášení podrobně

Změny v auditu a zveřejňování účetní závěrky 2016

Změny v účetní závěrce 2016

Změny v DPH od 2016

Dohadné položky

Novela zákona o účetnictví

Zápůjčky a úroky

Manka a škody

Vnitropodnikové směrnice

Dodanění neuhrazených závazků

Reklamní a propagační předměty

Opravné položky k pohledávkám

Pohledávky

Nespolehlivý plátce

Kontrolní hlášení, změna v dph

Náležitosti daňových dokladů

Pokyn GFŘ D-22 k zákonu o daních z příjmů

Daňové novinky v roce 2015

Bob Dylan

Poskytování stravenek

Jitka Levová, 1. listopadu 2017

Poskytování stravenek zaměstnancům je v dnešní době již zcela běžným benefitem.  Zaměstnavatel jejich poskytnutím plní povinnosti dané zákoníkem práce, dle kterého je povinen umožnit zaměstnancům stravování (s výjimkou zaměstnanců, kteří byli vysláni na pracovní cestu a kterým je za splnění určitých podmínek povinen poskytnout stravné (známé také jako „diety“). Stravné na pracovní cestě není totéž co stravenky.

Bližší podmínky poskytování stravování či stravenek jsou většinou řešeny v interní směrnici zaměstnavatele; na stravenky nemají zaměstnanci ze zákona nárok, proto v interním předpisu může být sjednáno například i poskytování stravování zaměstnancům na mateřské či rodičovské dovolené apod.

Jaké základní otázky se většinou objeví ve spojitosti se stravenkami?

  • určení výše/hodnoty stravenky
  • výše, kterou lze uplatnit jako daňově uznatelný náklad
  • zda existují nějaká omezení ceny za stravování

Odpovědi na výše uvedené otázky nalezneme v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že daňově uznatelné jsou výdaje (náklady) vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

Kromě zákona o daních z příjmů řeší oblast stravenek i prováděcí pokyn GFŘ-D22. Zde je uvedeno, že při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování nákupu. Ta je z účetního pohledu provozním nákladem účtovaným na účet 518 – Ostatní služby, kam se bude účtovat v průběhu účetního období. Na konci zdaňovacího období však bude třeba na základě inventarizace stravenek k poslednímu dni účetního období přeúčtovat část provize vztahující se k nevyčerpaným stravenkám na náklady příštích období (účet 381), případně jako daňově neuznatelný náklad.

Společnost si tedy může zahrnout do nákladů maximálně 55 % hodnoty stravenky a současně s tím i 55 % hodnoty provize, kterou si většinou firmy prodávající stravenky účtují. V součtu ale tyto položky nesmí překročit 70 % poskytovaného stravného (viz výše - při pracovní cestě trvající 5-12 hodin). Stravné se poskytuje v souladu s prováděcí vyhláškou, přičemž sazby stravného jsou každoročně aktualizovány. Pro rok 2017 se jedná o vyhlášku číslo 440/2016 Sb, dle které je pro pracovní cesty v délce 5 až 12 hodin stanoveno rozpětí 72 – 86 korun. Konkrétní výši poskytovaného stravného si opět společnost určí interním předpisem. Jestliže by poskytovala stravné ve výši 72 Kč, maximální možná 70% hranice daňově uznatelného příspěvku na stravování bude činit 50,40 Kč.  Zbývající část stravenky (minimálně 45 %) z obou položek bude pak daňově neuznatelným nákladem společnosti, nebo si ji budou hradit zaměstnanci sami (například srážkou ze mzdy). Případně se může jednat o kombinaci obou těchto možností, rozhodnutí závisí na zaměstnavateli a i tuto skutečnost by měl uvést do interního předpisu.

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud bude délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout, delší než 11 hodin. Jak jsme již uvedli výše, příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné.

Někteří zaměstnavatelé neposkytují stravenky, ale umožňují závodní stravování. V praxi ale mohou nastat situace, kdy zaměstnanec nemá možnost z důvodu kratší pracovní cesty v tzv. obědovém čase využít závodního stravování poskytovaného zaměstnavatelem. Nejedná se přitom o pracovní cestu delší než 5 hodin, tudíž nemá nárok na stravné a díky nepřítomnosti přichází i o možnost stravování s finančním příspěvkem zajišťovaným zaměstnavatelem. V tomto případě mu zaměstnavatel namísto stravování může poskytnout stravné (dle vyhlášky jsou stanovené limity pro podnikatelskou i státní sféru) až do limitu stravného při pracovních cestách trvajících 5 až 12 hodin. Na straně zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad.

crm & sales force management

erp řešení

účetní a daňové vzdělávání

NOTIA

Blanická 553/16, Praha 2

T: 274 782 410  E: notia@notia.cz