Koordinační výbor – aplikace §104 odst. 1 a 2 zákona o DPH

Smluvní pokuty a úroky z prodlení
1. 2. 2019

Pojďme se podívat na jeden ze závěrů Koordinačního výboru z roku 2018, jehož hlavním cílem bylo sjednotit interpretaci a jasně definovat možnosti aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona o DPH, u tzv. „časových posunů“. Toto ustanovení vymezuje mantinely, při jejichž dodržení správce daně daň dodatečně nevyměří, pokud plátce vykázal přijatá či uskutečněná plnění v nesprávném zdaňovacím období (tedy dříve nebo později)

Situace, kterých se toto ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty týká:

1) Uskutečněná osvobozená plnění s nárokem na odpočet

  • dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH
  • vývoz dle § 66 zákona o DPH
  • poskytnutí služby do třetí země dle §67 zákona o DPH
  • osvobození ve zvláštních případech dle § 68 zákona o DPH
  • přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží dle §69 zákona o DPH
  • přeprava osob dle §70 zákona o DPH

2) Uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet ((§51 zákona o DPH)

3) Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti s plným nárokem na odpočet daně (případně s kráceným nárokem na odpočet daně pokud je vypořádací koeficient roven nebo vyšší než 95%)

  • pořízení zboží z jiného členského stát
  • pořízení zboží kupujícím formou třístranného obchodu
  • přijetí služby z jiného členského státu nebo třetí země
  • dovoz zboží
  • přijaté tuzemské plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Závěr KOOV je ten, že ve všech výše uvedených situacích správce daně :

  • dodatečně nevyměří daň
  • nebude dodatečně požadovat vykázání těchto transakcí prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž vznikla povinnost přiznat daň
  • neuplatní úrok z prodlení dle daňového řádu

Nejvíce ocení výklad tohoto KOOV zejména plátci, kteří přijímají tuzemská plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. U nich v praxi velmi často dochází k tomu, že doklady k těmto plněním obdrží se zpožděním. Z toho důvodu byli nuceni sestavovat a podávat dodatečná daňová přiznání za období, k němuž se pozdě obdržený doklad vztahuje (tedy ke dni, kdy jim vznikla povinnost přiznat daň). Na základě tohoto Koordinačního výboru není tedy nutné dodatečná přiznání podávat a bude možné zahrnout příslušné plnění do pozdějšího období, nejpozději však do posledního měsíce daného kalendářního roku, v němž se plnění uskutečnilo (například pokud teprve v listopadu obdrží plátce doklad v přenesené daňové povinnosti s datem uskutečnění v září, může zahrnout tento doklad až do listopadového, případně prosincového daňového přiznání bez následku postihu ze strany správce daně). Další podmínkou je nárok na odpočet ve 100% výši.

Je však nutné poznamenat, že tento koordinační výbor neochrání před výzvami ze strany finančního úřadu – pokud dojde k nesouladu mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a např. souhrnném hlášení případně kontrolním hlášení, pak musí daňový subjekt očekávat, že bude správcem daně vyzván k podání následného souhrnného hlášení nebo následného kontrolního hlášení z důvodů nesouladu mezi údaji vykázanými v daňovém přiznání a souhrnném či kontrolním hlášení.