aktuálně

Články

Technické zhodnocení majetku provedené nájemcem

Odčitatelná položka na podporu výzkumu a vývoje

Daňový řád - sankce

Paušální výdaje OSVČ

Změny v daních z příjmů 2018, zejména pro zaměstnance

Změny v EET od 1. 3. 2018

Daň z nemovitých věcí 2018

Stravné a náhrady jízdních výdajů v roce 2018

Minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění

Manka a škody z pohledu DPH

Daňové novinky 2018

Změny v daňovém řádu

Datové schránky

Evidence skutečných majitelů firem

Poskytování stravenek

Zákon o registru smluv

Archivace účetních dokladů

Skupinová registrace k DPH - novelizace zrušení

Zajišťovací příkazy, nový přístup FS

Nová právní úprava v případě převodu peněžních prostředků
v rámci EU

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

GDPR, nařízení EU o ochraně osobních údajů

Vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné

DPH u nájmu nemovitých věcí

Prodej osobního automobilu a DPH

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1. 7. 2017

Vrácení DPH z jiného členského státu EU

Novela zákoníku práce

Daňový balíček 2017

Přehledy OSVČ o příjmech a výdajích za rok 2016

Možnosti prominutí pokut
u kontrolního hlášení - GFŘ D-29

Režim reverse charge u telekomunikačních služeb

Nejčastější chyby v přiznání k dani
z příjmů u fyzických osob

Institut nespolehlivé osoby

Příloha v účetní závěrce od 2016

Platby kartou v rámci EET

Omezení paušálních výdajů OSVČ

Odpis pohledávky a návaznost na opravné položky

Daň z nemovitých věcí 2017

Stravné a náhrady jízdních výdajů

Změny v daních z příjmů fyzických osob pro rok 2017

Zákon o prokazování původu majetku

Změna v kontrolním hlášení

Cestovní náhrady - možné chyby

Stravenky - účetní a daňový pohled

Paušální daň

Vyřazení neprodejných zásob

Zásoby vlastní činnosti v roce 2016

EET - povinnosti podnikatelů

Rozšíření reverse charge od 10/2016

Novela zdanění nabytí nemovitých věcí

Nová pravidla a opatření, která mají zamezit vyhýbání se placení daní

Chyby při vyplňování kontrolního hlášení

Identifikovaná osoba DPH

QR faktura

Dobrovolná registrace k DPH

Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017

Zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti

Bezúplatné příjmy dle nového koordinačního výboru

Připravovaná novela DPH 2017

Elektronická evidence tržeb

Přehled o příjmech a výdajích

Schválení účetní závěrky

Osvobozené příjmy nad 5 milionů Kč oznámení na FÚ

Účetní závěrka a uzávěrka

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Kontrolní hlášení - aktualizace pokynů

Rozšíření režimu reverse charge

Daňové přiznání fyz. osob 2015

Změny v daních z příjmů 2016

Sankce a pokuty spojené s kontrolním hlášením

Kontrolní hlášení podrobně

Změny v auditu a zveřejňování účetní závěrky 2016

Změny v účetní závěrce 2016

Změny v DPH od 2016

Dohadné položky

Novela zákona o účetnictví

Zápůjčky a úroky

Manka a škody

Vnitropodnikové směrnice

Dodanění neuhrazených závazků

Reklamní a propagační předměty

Opravné položky k pohledávkám

Pohledávky

Nespolehlivý plátce

Kontrolní hlášení, změna v dph

Náležitosti daňových dokladů

Pokyn GFŘ D-22 k zákonu o daních z příjmů

Daňové novinky v roce 2015

Helicobacter pylori

Refluxní choroba jícnu

Odpis pohledávky a návaznost
na opravné položky

Jitka Levová, 31. ledna 2017

Je čas, kdy ve většině firem začaly probíhat práce související s účetním a daňovým uzavřením právě skončeného účetního období, tedy rokem 2016, a proto se pojďme podívat na oblast pohledávek, která tvoří jednu z důležitých oblastí prověřování v rámci závěrkových prací a kde se můžeme setkat i s případným odpisem pohledávek. S tím samozřejmě souvisí i zkoumání daňové uznatelnosti takto vzniklého nákladu.

Nejčastějším případem je účtování obchodní pohledávky, kde platí, že její vznik znamená účetní a obvykle také zdanitelný výnos (výjimkou jsou například smluvní sankce, které jsou zdanitelné až v okamžiku jejich úhrady). Ne každá pohledávka je však řádně splněna (tedy ze strany odběratele uhrazena) a tak ve všech účetních jednotkách najdeme nějaké problémové pohledávky po splatnosti; některé jsou uhrazeny pouze částečně, některé vůbec. Důvodem neplacení může být platební neschopnost dlužníka, spory o výši pohledávky či podvodná jednání dlužníků atd.

Důsledek nezaplacení je ale vždy shodný - věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, jejíž reálná hodnota je již podstatně nižší než účetní. To by se mělo odrazit v ocenění pohledávek v sestavované účetní závěrce, a to zejména vytvořením opravné položky, která znamená dočasné snížení hodnoty pohledávky.

Odpis pohledávky je na rozdíl od opravných položek nevratným procesem snížení hodnoty pohledávek. Metodu odpisu pohledávky je nutné použít v případech, kdy dojde k právnímu zániku pohledávky, kterým je například její prominutí, nebo zánik dlužníka bez právního nástupce. Dobrovolně je možné metodu odpisu pohledávky použít pouze v případě, kdy se věřitel již objektivně nemůže domoci úhrady své pohledávky a náklady spojené s vymožením pohledávky by převýšily předpokládaný výnos z vymožené pohledávky, případně, kdy je dlužník neznámého pobytu. Při odpisu pohledávky (ať už povinném nebo dobrovolném), se hodnota pohledávky účtuje na vrub účtové skupiny 54x, z historických důvodů je nejčastěji využíván účet 546 - Odpis pohledávky, který by měl být rozlišen analyticky na daňově účinnou a neúčinnou část. Odpis pohledávky je možné realizovat pouze jednorázově, nelze ho tvořit po částech, jak je tomu u opravných položek.

Jak je vidět výše, účetní promítnutí odpisu pohledávky je snadné – ovlivní v plné výši účetní výsledek hospodaření; z daňového hlediska jsou podmínky pro uznání takovéhoto odpisu (nebo jeho části) dány v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o dani z příjmů, dle kterého je daňový odpis pohledávky možný buď do výše kryté zákonnou opravnou položkou vytvořenou k dané pohledávce, nebo z konkrétních šesti zákonných důvodů na straně dlužníka. Pokud nejsou tyto podmínky u účtujícího věřitele splněny, nemůže daňově uplatnit hodnotu odepsané pohledávky.

Zákonné opravné položky je možno vytvářet k rozvahové hodnotě (= jmenovité hodnotě nebo pořizovací ceně) nepromlčených pohledávek, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve zdanitelných výnosech zahrnovaných do obecného základu daně z příjmů. Promlčecí lhůta trvá zpravidla 3 roky. Z tvorby opravných položek jsou vyloučeny některé druhy pohledávek, zejména mezi spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmů.

 U běžných podnikatelských subjektů se setkáváme zejména se 3 typy zákonných opravných položek k pohledávkám:

  1. insolvenční - jsou tvořeny k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,
  2. malé - tvořící se k relativně malým pohledávkám v hodnotě do 30 000 Kč po 12 měsících od splatnosti
  3. časové  – tvořené postupně v závislosti na době od sjednané splatnosti, kdy je třeba rozlišovat pohledávky vzniklé před 1.1.2014 a po tomto datu.

Příklad (pro zjednodušení neuvažujeme DPH): Firma ABC s.r.o. eviduje neuhrazenou pohledávku ve výši 100 000 Kč vzniklou dne 2.3.2015, ke které po roce a půl v souladu se zákonem o rezervách vytvořila zákonnou opravnou položku. V listopadu 2016 vstoupil dlužník do likvidace, po vyhodnocení nulových šancí na vymožení věřitel pohledávku odepsal a její zákonnou OP zrušil.

  1. Vznik obchodní pohledávky: MD 311 / D 602 v částce 100 000 Kč (zvýšení základu daně 100 000 Kč)
  2. Tvorba zákonné opravné položky (ve výši 50% hodnoty neuhrazené pohledávky dle podmínek v zákoně o rezervách) – MD 558 / D 391 (snižuje základ daně z příjmů v částce 50 000 Kč)
  3. Odpis pohledávky:
    • část do výše kryté zákonnou opr. položkou MD 546a / D 311 ve výši 50 000 Kč (snižuje základ daně z příjmů v částce 50 000 Kč)
    • zbývající neuhrazená část MD 546b / D 311 ve výši 50 000 Kč
  4. Zrušení opravné položky – MD 391 / D 558 v částce 50 000 Kč (zvýšení základu daně o 50 000 Kč)

Daňový odpis pohledávky, kdy není kryta zákonnou opravnou položkou

V ostatních případech je opět podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona o dani z příjmů daňově účinný odpis jmenovité hodnoty vlastní pohledávky nebo pořizovací ceny pohledávky nabyté postoupením, vkladem nebo při přeměně obchodní korporace již pouze při současném splnění 2 typů podmínek týkajících se pohledávky a dlužníka, jak je uvedeno dále:

  1. Podmínky daňového odpisu týkající se pohledávky závisejí na vzniku předmětné pohledávky:
    • Pokud pohledávka vznikla do 31. 12. 2003, pak nemusí splňovat žádnou speciální podmínku, je tedy např. možný i odpis pohledávky, která při vzniku nebyla zaúčtována do zdanitelných výnosů.
    • Pokud pohledávka vznikla mezi 1. 1. 2004 a 31. 12. 2013:
      • při jejím vzniku bylo účtováno do výnosů (zde je určující je stav při vzniku pohledávky a nikoliv kdykoli později, na což je potřeba pamatovat zejména u pohledávek nabytých postoupením),
      • takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen,
      • k pohledávce lze uplatňovat zákonné opravné položky nebo je nelze tvořit pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než šest měsíců, nebo se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení.
    • Pokud pohledávka vznikla počínaje 1. 1. 2014:
      • k pohledávce lze uplatňovat zákonné opravné položky nebo
      • zákonné opravné položky nelze tvořit pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč nabytých postoupením i v případě, že nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení
  2. Podmínky daňového odpisu týkající se dlužníka nezávisejí na vzniku předmětné pohledávky:
    • soud u něho zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující (jiné důvody zrušení konkursu nejsou relevantní) a pohledávka byla poplatníkem (tj. aktuálním věřitelem, který ji hodlá daňově odepsat) přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
    • je v úpadku nebo mu úpadek hrozí, pohledávku pak lze odepsat podle výsledků insolvenčního řízení,
    • zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
    • byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl (při vzniku pohledávky) s původním dlužníkem spojenou osobou podle § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmů
    • na jeho majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, pohledávku pak lze daňově odepsat na základě výsledků této dražby,
    • jeho majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, pohledávku pak lze daňově odepsat na základě výsledků provedení této exekuce.

crm & sales force management

erp řešení

účetní a daňové vzdělávání

NOTIA

Blanická 553/16, Praha 2

notia@notia.cz