Nová pravidla a opatření, která mají zamezit vyhýbání se placení daní

Nejčastější chyby při vyplňování kontrolního hlášení
8. 8. 2016
Novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí
25. 8. 2016

Mnoho nadnárodních společností dnes díky takzvanému „agresivnímu daňovému plánování“ využívá mezer v evropských zákonech i různá daňová pravidla jednotlivých států k tomu, aby snížily své daně na minimum. Mezinárodní společnosti v podstatě tímto jednáním narušují rovné hospodářské podmínky, čímž znevýhodňují malé a střední podniky, které nemají prostředky „efektivně“ snižovat svou daňovou povinnost. Současný politický vývoj, a to jak na poli Evropské unie, tak OECD, usiluje o vypracování instrumentů, jenž by takovémuto jednání zcela zabránily. Výsledkem je, že agresivní daňové struktury tak nebudou považovány za legitimní konkurenční výhodu, jak tomu bylo doposud.

Jedním z kroků v rámci boje proti takovému jednání jsou v červenci schválená opatření, která by měla vyhýbání se placení daní zamezit. Tři z těchto opatření navazují na balík doporučení Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD), který se zavázaly přijmout desítky států včetně USA. Hlavním cílem změn je danit zisky velkých mezinárodních koncernů v té zemi, ve které byly opravdu vytvořeny a nikoliv v zemi s nízkým daňovým zatížením. Přijatá opatření mají podle Evropské komise zajistit stejné konkurenční podmínky jak pro mezinárodní koncerny, tak pro menší firmy, které působí pouze v jedné zemi.

Součástí boje jsou i nová daňová pravidla – jedno z nich se týká úroků z půjček, které si mohou firmy odečíst z daní. Běžně si firmy v rámci koncernu půjčovaly peníze pouze za účelem snížení daní. Toto pravidlo bude mít pravděpodobně jeden z největších dopadů i na české daňové poplatníky, protože se do něj budou nově počítat nejen vnitroskupinové půjčky, ale také půjčky od třetích stran (tj. např. od finančních institucí). Zatímco dříve bylo možné odečíst z daní úroky úvěrů do výše čtyřnásobku vlastního kapitálu společnosti, nyní by to mělo být pouze do výše třiceti procent EBITDA, tedy zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací. Členské státy se ale mohou rozhodnout, že toto pravidlo nebude platit pro úroky až do výše tří milionů eur. Tím by došlo ke snížení negativních dopadů na malé a střední firmy.

Protože zavedení tohoto pravidla v Evropské unii nebylo bez problémů (proti bylo několik států např. Belgie, Rakousko či Slovinsko, určité pochyby byly i na straně ČR), státy se dohodly, že pravidlo nyní schválí, ale začne platit až v roce 2024. Půjde však o výjimku. Většina ostatních pravidel musí být účinná od 1. ledna 2019.

Boj proti daňovým únikům není však tímto u konce, Evropské státy nyní připravují seznam zemí, které slouží jako daňové ráje. S takovými zeměmi pak začnou jednat o lepší spolupráci v daňové oblasti, a pokud nebudou mít zájem, tak jim unie například omezí rozvojovou pomoc.

Výrazně omezit vymýšlení kliček před daněmi by mělo také „povinné zveřejňování mechanismů pro daňovou optimalizaci“, které bude během svého předsednictví prosazovat Slovensko. Poradenské firmy by měly nahlásit daňové správě každé nové opatření pro daňovou optimalizaci, jež pro své klienty vymyslí. Pravidlo už zavedly například Irsko a Portugalsko. Daňové správy členských států by si navíc měly získané informace mezi sebou předávat, a pokud zjistí, že se navržená opatření zneužívají, tak proti tomu aktivně zasáhnout.