Nehmotný majetek a jeho technické zhodnocení

Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí
12. 6. 2018
Auta – využívání pro služební účely
2. 7. 2018

Nehmotná aktiva jsou pro účetní jednotku díky své nemateriální podstatě často obtížněji uchopitelná než hmotná aktiva, pojďme si je tedy trochu přiblížit.

Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou zejména:

  • nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
  • software
  • ocenitelná práva
  • goodwill
  • povolenky na emise.

Doba použitelnosti těchto aktiv musí být delší než 1 rok a jejich ocenění musí být vyšší než hranice, kterou si účetní jednotka určí ve svém vnitřním předpisu. Většina účetních jednotek pro zjednodušení stanovuje tuto hranici v souladu se zákonem o daních příjmů, a to na hranici 60 000 Kč. V případě nehmotných výsledků výzkumu a vývoje platí ještě další podmínka, a to že musí být buď nabyty od jiné osoby, nebo vytvořeny vlastní činností za účelem k obchodování s nimi. Nehmotný majetek se v případě koupě oceňuje pořizovací cenou a náklady s jeho pořízením souvisejícími; v případě vytvoření vlastní činností se oceňuje vlastními náklady. Dlouhodobý nehmotný majetek se ze stanoveného ocenění odepisuje na základě odpisového plánu, který účetní jednotka sestaví.

Účetní odpisy v případě technického zhodnocení

Dle §47 odst. 4 Vyhlášky se technickým zhodnocením rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku.

Účetní zařazení technického zhodnocení do majetku závisí na stavu způsobilém k užívání. Tím účetní předpisy rozumí „dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí pro jeho užívání“. Je zřejmé, že technické zhodnocení zvýší cenu původního majetku a odepisuje se po dobu zbývající použitelnosti nehmotného majetku. Pokud by se provedeným technickým zhodnocením tato doba prodloužila, upraví se také délka odpisování po dokončeném technickém zhodnocení.

Obdobně jako u hmotného majetku může být technické zhodnocení nehmotného majetku evidováno kromě navýšení pořizovací ceny jako samostatný majetek. Platí to zejména v případě drobného nehmotného majetku, který byl původně vykázán přímo v nákladech (a nesplňoval tedy stanovenou hranici pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku). Protože původní nehmotný majetek není v aktivech evidován, je třeba zavést novou inventární kartu pro technické zhodnocení tohoto majetku (a to v případě, kdy technické zhodnocení přesáhne hranici určenou pro jednotlivý nehmotný majetek).

Daňové odpisy v případě technického zhodnocení

Technické zhodnocení nehmotného majetku definuje zákon o daních z příjmů v § 32a odst. 6, dle kterého se za technické zhodnocení považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku nebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Tento limit se u nehmotného majetku vztahuje na jednotlivé technické zhodnocení, což je odlišné od hmotného majetku, kde je technické zhodnocení počítáno vždy za celé zdaňovací období. Může se tedy stát, že v průběhu jednoho zdaňovacího období se provedou na tomtéž majetku dvě technická zhodnocení, která v jednotlivém případě nepřekročí 40 000 Kč, a protože bude každé technické zhodnocení dokončeno samostatně, nepůjde podle daňových zákonů o technické zhodnocení nehmotného majetku.

Technické zhodnocení nehmotného majetku zvýší jeho vstupní cenu a odpisy se vypočtou nově rovnoměrně ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy. V případě technického zhodnocení je první takto vypočtený odpis od měsíce, který následuje po měsíci ukončení/zařazení technického zhodnocení.

Bez ohledu na to, zda technické zhodnocení skutečně prodlouží dobu použitelnosti konkrétního majetku (čímž se vždy upraví účetní doba odpisování), stanoví se daňové odpisy na dobu, kterou měl majetek při svém zařazení a od ní se odečtou již provedené odpisy.

Zákon však v případě nehmotného majetku stanovuje minimální dobu, po kterou musí být nehmotný majetek po provedeném technickém zhodnocení odepisován Tato doba je stanovena na poloviční úrovni dob, kterou jsou stanoveny pro odepisování jako doby minimální u nově zařazovaného nehmotného majetku. Konkrétně tedy:

  • u audiovizuálních děl minimálně 9 měsíců,
  • u software a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje minimálně 18 měsíců,
  • u nehmotného majetku, kde je právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby stanovené smlouvou,
  • u ostatního nehmotného majetku minimálně 36 měsíců.

Pro názornost si uveďme příklad: Firma eviduje v dlouhodobém majetku software vytvořený vlastní činností (za účelem prodeje) v pořizovací ceně 85 000 Kč. Při zařazení byla stanovena doba odepisování po dobu stanovenou jako minimální v zákoně o daních z příjmů, tj. 36 měsíců. Po 20 měsících od zařazení bylo na tomto majetku provedeno technické zhodnocení ve výši 50 000 Kč. Zbývající doba odepisování je po provedeném technickém zhodnocení 16 měsíců. Protože je však zákonem stanovena minimální doba odepisování pro nehmotný majetek, který byl technicky zhodnocen na úrovni 18 měsíců, bude tento majetek daňově odepisován minimálně po dobu dalších 18 měsíců, nikoliv po dobu zbývajících 16 měsíců.