Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace dle novely DPH

Zveřejnění účetní závěrky
24. 4. 2019

U nároku na odpočet daně při registraci k plátcovství, který je upraven v §79 zákona o DPH, došlo k rozšíření podmínek, to k prodloužení doby, za jaké je možné nárok uplatnit. Nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stanou součástí pořizovaného dlouhodobého majetku, si může osoba povinna k dani nově uplatnit v období 60ti po sobě jdoucích měsíců před dnem, než se stala plátcem.

Současně se tato přijatá plnění musí stát součástí dlouhodobého majetku do doby, než je majetek uveden do užívání. I tato doba, do kdy má být majetek uveden do stavu způsobilého užívání neboli provozuschopného stavu, je definována, a to na období 12ti po sobě jdoucích měsíců před dnem, kdy se osoba stala plátcem.

Pokud u osoby povinné k dani dojde k zařazení dlouhodobého majetku do stavu způsobilého užívání až poté, co se stane plátcem, může uplatnit nárok na odpočet daně ze zdanitelných plnění přijatých pouze v období 12ti po sobě jdoucích měsíců před dnem, kdy se stala plátcem.

Nově má osoba povinná k dani také nárok na odpočet daně u plnění, která nemá ke dni uvedení mezi plátce v obchodním majetku, ale přijala ho a použila na vývoz zboží, který je osvobozen od daně. Pro uplatnění nároku na vstupu musí být přijetí a použití na vývoz realizováno v období 6ti po sobě jdoucích měsíců před dnem, než se stala plátcem.

Podmínky se změnily také pro situaci, kdy plátce ukončuje svou registraci k DPH, zde naopak došlo k jejich zpřísnění. Hledáček je zaměřen zejména na drobný majetek (účtovaný rovnou do spotřeby, kde jako příklad můžeme uvést mobilní telefony), který plátce pořídil v období zahrnující 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a měsíc zrušení registrace a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč. U takového majetku je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně, a to o poměrnou část uplatněného odpočtu za období, po které konkrétní majetek nebyl součástí jeho obchodního majetku.

Konkrétně se částka vypočte jako součin 1/12 uplatněného nároku na odpočet a počtu celých měsíců tohoto období, v němž majetek nebyl obchodním majetkem plátce. Důvodem zavedení tohoto opatření je zjevně snaha omezit nákup drobných předmětů a nárokování daně „těsně“ před ukončením plátcovství k DPH, kdy majetek již nebude používán k provozování ekonomické činnosti.

Plátci je zachován odpočet daně za období, v němž měl tento majetek ve svém obchodním majetku a používal ho k uskutečňování svých ekonomických činností.