aktuálně

Články

Daň z nemovitých věcí 2018

Stravné a náhrady jízdních výdajů v roce 2018

Minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění

Manka a škody z pohledu DPH

Daňové novinky 2018

Změny v daňovém řádu

Datové schránky

Evidence skutečných majitelů firem

Poskytování stravenek

Zákon o registru smluv

Archivace účetních dokladů

Skupinová registrace k DPH - novelizace zrušení

Zajišťovací příkazy, nový přístup FS

Nová právní úprava v případě převodu peněžních prostředků
v rámci EU

Zdaňování příjmů profesionálních sportovců

GDPR, nařízení EU o ochraně osobních údajů

Vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné

DPH u nájmu nemovitých věcí

Prodej osobního automobilu a DPH

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti od 1. 7. 2017

Vrácení DPH z jiného členského státu EU

Novela zákoníku práce

Daňový balíček 2017

Přehledy OSVČ o příjmech a výdajích za rok 2016

Možnosti prominutí pokut
u kontrolního hlášení - GFŘ D-29

Režim reverse charge u telekomunikačních služeb

Nejčastější chyby v přiznání k dani
z příjmů u fyzických osob

Institut nespolehlivé osoby

Příloha v účetní závěrce od 2016

Platby kartou v rámci EET

Omezení paušálních výdajů OSVČ

Odpis pohledávky a návaznost na opravné položky

Daň z nemovitých věcí 2017

Stravné a náhrady jízdních výdajů

Změny v daních z příjmů fyzických osob pro rok 2017

Zákon o prokazování původu majetku

Změna v kontrolním hlášení

Cestovní náhrady - možné chyby

Stravenky - účetní a daňový pohled

Paušální daň

Vyřazení neprodejných zásob

Zásoby vlastní činnosti v roce 2016

EET - povinnosti podnikatelů

Rozšíření reverse charge od 10/2016

Novela zdanění nabytí nemovitých věcí

Nová pravidla a opatření, která mají zamezit vyhýbání se placení daní

Chyby při vyplňování kontrolního hlášení

Identifikovaná osoba DPH

QR faktura

Dobrovolná registrace k DPH

Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017

Zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti

Bezúplatné příjmy dle nového koordinačního výboru

Připravovaná novela DPH 2017

Elektronická evidence tržeb

Přehled o příjmech a výdajích

Schválení účetní závěrky

Osvobozené příjmy nad 5 milionů Kč oznámení na FÚ

Účetní závěrka a uzávěrka

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Kontrolní hlášení - aktualizace pokynů

Rozšíření režimu reverse charge

Daňové přiznání fyz. osob 2015

Změny v daních z příjmů 2016

Sankce a pokuty spojené s kontrolním hlášením

Kontrolní hlášení podrobně

Změny v auditu a zveřejňování účetní závěrky 2016

Změny v účetní závěrce 2016

Změny v DPH od 2016

Dohadné položky

Novela zákona o účetnictví

Zápůjčky a úroky

Manka a škody

Vnitropodnikové směrnice

Dodanění neuhrazených závazků

Reklamní a propagační předměty

Opravné položky k pohledávkám

Pohledávky

Nespolehlivý plátce

Kontrolní hlášení, změna v dph

Náležitosti daňových dokladů

Pokyn GFŘ D-22 k zákonu o daních z příjmů

Daňové novinky v roce 2015

Bob Dylan

Manka a škody

Jitka Levová, 12. října 2015

Pro správné posouzení daňových důsledků škody nebo manka je nutno oba pojmy správně a přesně definovat. Definici najdeme v zákoně 586/1993 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a to v §25 odst. 2.

Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.

Z výše uvedené definice je zřejmé, že obecně používaná škoda není vždy škodou dle zákona o daních z příjmů, pojem škoda je zde - oproti některým našim představám a pocitům - značně zúžen. V praxi  je za škodu obecně považována situace, ve které vzniká poškozenému subjektu nějaká újma, ať už majetková či nemajetková, odstranitelná či neodstranitelná.

Lze tedy sumarizovat následovně:

1) pro účel daně z příjmů není škodou opravitelná škoda

Jako příklad je možné uvést situaci, kdy dojde k havárii vozu, jehož poškození bylo vyčísleno na 50 000 Kč - přestože došlo k nahlášení škody na pojišťovnu, není to škoda ve smyslu zákona o daních z příjmů – jedná se o opravitelné poškození a v jeho důsledku nedošlo k vyřazení vozu z majetku firmy. Oprava vozu bude řešena jako daňově uznatelný náklad dle obecného ustanovení §24 odst. 1, kde je uvedeno:

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy 5). Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem 20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

2) škodou není ani škoda způsobená na cizím majetku

Příkladem může být situace, kdy stavební firma při opravě fasády na rodinném domku neopatrnou manipulací s lešením rozbije zákazníkovi okno. Rodinný domek není ve vlastnictví stavební firmy, tudíž se nejedná z pohledu zákona o škodu. Je zřejmé, že poškozený vlastník domku bude požadovat po stavební firmě náhradu za způsobené poškození a ta je pro firmu daňově uznatelným nákladem, a to podle obecného ustanovení § 24 odst. 1 a podpůrně podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o dani z příjmů podle kterého jsou daňovými výdaji i výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.

Podívejme se i na daňovou uznatelnost situací, které souvisejících se škodami:

  1. V případě, kdy se škodou souvisí přijatá náhrada (nejčastěji od pojišťovny, ale i od jiných za škodu odpovědných osob, případně i od zaměstnanců), je škoda do výše přijaté náhrady – daňovým nákladem. Na druhé straně je přijatá náhrada zdanitelným výnosem.
  2. Škoda, kterou způsobil podle potvrzení policie neznámý pachatel, je rovněž daňovým nákladem. Zákon o daních z příjmů v tomto případě neuvádí jako podmínku potvrzení (vyjádření) od Policie České republiky, ale potvrzení policie obecně. Znamená to tedy, že vznikne-li poplatníkovi škoda v zahraničí a poškozený bude mít potvrzení od tamní policie, že škodu způsobil neznámý pachatel, škoda je daňovým nákladem.
  3. Daňovým nákladem je i škoda způsobená živelní pohromou. Živelní pohroma je pro účely daně z příjmů definována v § 24 odst. 10 jako nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Zjednodušeně lze říci, aby bylo možno škodu označit jako živelnou, nesmí ji způsobit lidský faktor.

Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní, přičemž za škody a manka se nepovažují:

  1. nezaviněné úhyny nebo nutné porážky zvířete základního stáda,
  2. technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob (vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jedná se o přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
  3. ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem.

Je třeba uvést, že pro stanovení normy přirozených úbytků neexistují žádná jednoznačná pravidla a pro její určení je třeba vyjít z dlouhodobějšího sledování skutečnosti vznikajících u konkrétního poplatníka a dále z vlastností zásob. Norma by měla být podložena vnitropodnikovou směrnicí a je třeba ji brát jako výsledek snahy o zmapování skutečného dění. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit i základ daně.

O dalších daňově uznatelných a neuznatelných nákladech se můžete dozvědět na semináři Jak posoudit ve finanční účtárně co je a co není daňovým nákladem s lektorkou Lenkou Polanskou.

 

crm & sales force management

erp řešení

účetní a daňové vzdělávání

NOTIA

Blanická 553/16, Praha 2

T: 274 782 410  E: notia@notia.cz