Kurz pro přepočet cizí měny – v účetnictví a DPH

Daňový balíček 2019
16. 8. 2018
Služební auto pro soukromé účely
11. 9. 2018

S doklady v cizí měně se v účetnictví setkáváme běžně; může se jednat o doklady od zahraničních subjektů, ale i od tuzemských subjektů, které již dnes nejsou žádnou výjimkou. Podívejme se blíže na to, jaké kurzy je třeba použít v účetnictví a jaké pro účely DPH.

Měnový kurz v účetnictví

Dle zákona o účetnictví mají účetní jednotky povinnost vést účetnictví v české měně, přičemž sama účetní jednotka se může rozhodnout, jaký kurz bude používat. Kurz, který si pro přepočet zvolí, by měla uvést ve své vnitropodnikové směrnici, přičemž zvolený kurz není vhodné v průběhu účetního období měnit.

V případě účtování o dokladech v cizí měně (v podvojném účetnictví) volíme z následujících možností:

  • aktuální kurz vyhlášený ČNB pro den, kdy nastal okamžik ocenění
  • pevný kurz k prvnímu dni období, pro které účetní jednotka pevný kurz používá. Tato informace o používání pevného kurzu by měla být také zahrnuta do vnitropodnikové směrnice. Je třeba připomenout, že maximální období, pro které může být pevný kurz stanoven, je jeden kalendářní rok.
  • skutečný kurz, který je možné použít v případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou (směna)

Měnový kurz pro DPH

Přepočet cizí měny na českou korunu je pro účely DPH upraven v § 4 odst. 5 zákona o DPH, který říká, že plátce použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro plátce ke vzniku povinnosti přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění. Výjimkou je dovoz zboží ze třetích zemí, kdy se použije celní kurz podle celních předpisů.
Povinnou náležitostí daňového dokladu vystaveného v cizí měně je i výše daně uvedená v Kč, proto budou na dokladu figurovat částky ve obou měnách. V případě, kdy si fakturují v cizí měně 2 tuzemské subjekty, je zřejmé, že vyčíslení DPH částky v Kč slouží i pro správné vykázání v kontrolním hlášení, kdy nárokovaná DPH na vstupu u odběratele musí odpovídat částce DPH odvedené dodavatelem.

V případe přijatého zahraničního dokladu se setkáváme se dvěma případy:

1) Poskytnutí služby, a to osobou registrovanou k dani v jiném členském státě EU nebo zahraniční osobou

V tomto případě použijeme k přepočtu kurz platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, kterým je zpravidla den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového dokladu poskytovatelem (což je o případ, kdy je doklad vystaven ještě před poskytnutím služby)

2) Pořízení zboží z jiného členského státu

Zde je plátce povinen přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před tímto 15. dnem, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu. Dle toho se tedy pro přepočet použije kurz platný kde dni povinnosti přiznat daň.

Doplníme, že pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21 zákona o DPH, což je dnem dodání ( =převodem práva nakládat se zbožím jako vlastník).

Pro účely DPH není v současné době výslovně upraveno použití kurzu pro přepočet cizí měny na Kč v případě úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. To by měla upravit plánovaná novela zákona o DPH na rok 2019, kdy návrh této novely má řešit situaci, kdy jsou přijaty zálohy v cizí měně před uskutečněním plnění a teprve následně dojde k uskutečnění plnění podle dle § 37a zákona o DPH.

Pokud bude rozdíl mezi základem daně z celého plnění a základu daně ze zálohy kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Pokud by tento rozdíl byl naopak záporný, vznikl by tedy přeplatek, použije se pro přepočet kurz, jenž byl uplatněn při přiznání daně z přijaté úplaty před dnem uskutečnění zdanitelného plnění.