Změny v povinném auditu a zveřejňování účetní závěrky od 2016
14. 12. 2015
Sankce v souvislosti s kontrolním hlášením
6. 1. 2016

Vracíme se k aktuálnímu tématu kontrolního hlášení, kterému jsme se věnovali již dříve a také ve shrnutí změn v dph pro rok 2016. Z hlediska fungování účetního software jsme kontrolní hlášení popisovali v článku Zpracování kontrolního hlášení od 1. ledna 2016.

Kontrolní hlášení mají povinnost podávat počínaje 1. 1. 2016 všichni plátci (a to nejen čeští plátci, ale i zahraniční subjekty, kteří jsou plátci v ČR). Pokud plátce nemá náplň pro kontrolní hlášení, nepodává ho (je to obdobné jako v případě výpisu z evidence pro tuzemský reverse charge, který se již od platnosti kontrolního hlášení nebude podávat).

Kontrolní hlášení podávají všechny právnické osoby měsíčně (bez ohledu na to, zda je měsíčním nebo čtvrtletním plátce DPH). Fyzické osoby podávají v termínech shodných s termíny pro podání přiznání k DPH (čtvrtletní plátci FO podávají tedy čtvrtletně). Lhůta pro podání je do 25. dne následujícího měsíce, resp. do 25. dne po uplynutí kalendářního čtvrtletí. První kontrolní hlášení se bude podávat k datu 25. 2. 2016, při podávání přiznání k DPH za měsíc leden 2016.

Struktura kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení je rozděleno do 3 částí:

  • část A určená pro výstupy
  • část B určená pro vstupy
  • část C představuje kontrolní vazby

Konkrétně to bude následovně:

část A – plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti:

  • A.1. – uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (návaznost na ř. 25 přiznání)
  • A.2. – pořízení zboží nebo přijetí služby z jiného členského státu či ze třetí země, pořízení nového dopravního prostředku (návaznost na řádky 3,4,5,6,9,12,13 přiznání)
  • A.3 – zvláštní režim pro investiční zlato dle § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 (návaznost na řádek 26, přičemž neplatí, že vše, co je vykázáno na tomto řádku, bude vykázáno i v kontrolním hlášení)
  • A.4 – uskutečněná plnění pro plátce v hodnotě nad 10 000 Kč včetně DPH (návaznost na ř.1 a ř.2 přiznání)
  • A.5 – uskutečněná plnění plátcům v hodnotě do 10 000 Kč včetně DPH (návaznost na ř.1 a ř.2 přiznání) a plnění bez povinnosti vystavit daňový doklad. Zde budou uváděna plnění:
    do 10 0000 Kč včetně DPH poskytnutá plátcům (nezávisle na tom, zda bude vystaven zjednodušený daňový doklad, anebo daňový doklad se všemi náležitostmi, tj. s označením odběratele)
    nezávisle na hodnotě plnění, pokud odběratel nevystupuje jako plátce – tedy i plnění nad 10 000 Kč včetně DPH, pokud není vystaven daňový doklad

část B – pro odpočet daně:

  • B.1 – přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (návaznost na řádky 43 a 44 přiznání, resp. 10 a 11)
  • B.2 – nároky na odpočet od „českých“ plátců z řádků 40 a 41 vyplývající z dokladů nad 10 000 Kč včetně DPH
  • B.3 – nároky na odpočet od „českých“ plátců z řádků 40 a 41 vyplývající ze zjednodušených daňových dokladů a z dokladů nad 10 000 Kč včetně DPH, které byly vystaveny jako daňové doklady se všemi náležitostmi (i s označením odběratele a nejde tudíž o zjednodušený daňový doklad).

Obdobně jako v současné době u výpisu z evidence dle § 92a bude platit zásada, že jedno plnění bude odpovídat jednomu řádku kontrolního hlášení (kromě uskutečněných a přijatých plnění do 10 tis. Kč či bez povinnosti vystavit daňový doklad, které budou vykazovány souhrnně). Uváděné údaje jsou:

  • DIČ odběratele či dodavatele, VAT dodavatele
  • číslo daňového dokladu (v případě přijatých plnění v části B.2 se jedná o evidenční číslo daňového dokladu, tj. číslo přidělené dodavatelem, nikoli číslo, pod kterým odběratel doklad eviduje ve svém účetnictví; navíc toto evidenční číslo se nemusí shodovat s variabilním symbolem dokladu, který je určen pouze pro platbu)
  • datum uskutečnění plnění či povinnosti přiznat daň ve formátu DD.MM.RRRR
  • základ daně a daň (v členění dle jednotlivých sazeb DPH)
  • u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti se budou nadále uvádět kódy jednotlivých druhů plnění, kde přibude kód 3 pro převod nemovitosti a současně nebude třeba již vykazovat měrné jednotky jako doposud ve výpisu z evidence – kg, m, … atd.

část C – základní kontrolní vazby pro „párování“:

– A1 hledá B1

– B2 hledá A4

Následky „nenapárování“ vstupu u odběratele na výstup u dodavatele (tj. pokud B2 „nenajde“ A4) – do doby vyřešení bude příslušný nárok na odpočet daně ze strany daňové správy zadržen. Výzva bude primárně zaslána tomu, kdo uplatňuje odpočet, tj. vykazujícímu v B.2.

Příklad zpracování kontrolního hlášení

Příklad na zahrnutí dokladu do kontrolního hlášení a uvedení konkrétního data zdanitelného plnění:

Dne 8. 3. 2016 obdržíme daňový doklad s datem zdanitelného plnění 26. 2. 2016. Tento daňový doklad zahrneme do kontrolního hlášení za měsíc březen (dle data obdržení; nemůžeme ho uvést do únorového přiznání k DPH s tedy do únorového kontrolního hlášení, obdrželi jsme doklad až v březnu). U tohoto dokladu do kolonky DUZP uvedeme skutečné datum dle dokladu bez ohledu skutečné obdržení či zaúčtování, a to 26. 2. 2016. Dle tohoto data a povinně uváděného DIČ dodavatele bude „systém“ daňové správy vědět, u jakého plátce a v jakém kontrolním hlášení má hledat protistranu plnění – v únorovém). Obdobně se bude postupovat i v případě, kdy například v květnu 2016 obdržíme doklad s DUZP z listopadu 2015. Dle zákona o DPH je možné uplatnit nárok na odpočet DPH až do 3 let a v tomto případě do kolonky data zdanitelného plnění se uvede skutečné datum dle dokladu – z listopadu 2015.

Školení kontrolního hlášení

Více a podrobněji také na semináři Kontrolní hlášení prakticky a vše o DPH 2016 a na dalších seminářích věnovaných dani z přidané hodnoty.

V samostatném článku se věnujeme také sankcím a sazbám pokut spojeným s kontrolním hlášením.