Služební auto pro soukromé účely
11. 9. 2018
Žádost o posečkání s úhradou daně
5. 10. 2018

Prvotní impulz pro zavedení institutu ručení vyšel z EU, a to z článku 205 Směrnice č. 2006/112/ES, na jehož základě byl zapracován do zákona o DPH. Poprvé byl v zákoně o DPH upraven od 1. 4. 2011, pak následovalo několik úprav a rozšíření (od 1.1.2012, 2013, 2015 a poslední od 1.7 2017). Z toho je zřejmé, že je potřeba tento institut sledovat v legislativě pravidelně Hlavním účelem ručení v oblasti DPH je snižování a eliminace daňových úniků a potírání řetězových podvodů.

Ručení je zajišťovací institut a může být realizováno teprve v případě, že dlužník neuhradí část nebo celý svůj dluh (závazek). V zákoně o DPH je ručení rozděleno podle subjektu ručitele na ručení příjemce zdanitelného plnění a na ručení oprávněného příjemce.

Zejména v poslední době nabývá tento institut na svém významu, neboť v souvislosti se získanými daty z kontrolních hlášení bývá správci daně často využíván k „urychlení“ procesu výběru daně. V praxi institut ručení znamená vznik situace, kdy dodavatelem nezaplacenou DPH musí finančnímu úřadu uhradit odběratel. A to i přesto, že své závazky vůči dodavateli řádně uhradil. Odběratel tak daň uvedenou na daňovém dokladu uhradí dvakrát – jednou dodavateli a podruhé finančnímu úřadu.

Institut ručení pro odběratele zboží nebo služby může vzniknout z několika důvodů, které jsou vyjmenovány v §109 zákona o DPH. Působnost českého zákona o DPH je omezena pouze na české plátce DPH a na tuzemská zdanitelná plnění. A je třeba připomenout, že ručení vzniká bez ohledu na to, jakou částku DPH si odběratel z daného plnění reálně uplatnil.

Ručení příjemce zdanitelného plnění

Příjemcem zdanitelného plnění je míněn plátce DPH, který od jiného plátce DPH přijal zdanitelné plnění v tuzemsku nebo který za takové zdanitelné plnění zaplatil. Případy, kdy příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z plnění jsou následující:

  1. Pokud příjemce zdanitelného plnění věděl nebo měl a mohl vědět o tom, že daň z přidané hodnoty nebude úmyslně zaplacena nebo že dojde ke zkrácení daně nebo ke zneužití daňové výhody nebo že se jeho dodavatel (poskytovatel plnění) dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže DPH zaplatit.
  2. Pokud se cena za toto plnění výrazně odlišuje od ceny obvyklé. Obvyklost ceny správce daně posoudí dle zákona o oceňování majetku. Test obvyklosti cen se netýká tedy pouze spojených osob, je prováděn i mezi nezávislými osobami. V praxi jde např. o poskytnutí velké slevy z ceny plnění.
  3. Pokud je platba za toto plnění nebo její část uhrazena na jiný účet než na účet zveřejněný v registru plátců na webu finanční správy a současně úplata převyšuje dvojnásobek částky podle zákona o omezení plateb v hotovosti (v aktuálně částku 540.000,-Kč).
  4. Pokud je platba za toto plnění v tuzemsku nebo její část uhrazena na účet vedený mimo tuzemsko bez ohledu na to, zda je tento účet zveřejněn v registru plátců DPH.
  5. Pokud příjemce plnění v době jeho uskutečnění věděl, že jeho dodavatel (poskytovatel plnění) je uveden v celostátním registru plátců DPH jako nespolehlivý plátce.

Pokud chce plátce předejít institutu ručení, zákon mu umožňuje využít institut zajištění daně upravený v §109a zákona o DPH. Dle něho se ručení za DPH neuplatní, pokud odběratel bez vyzvání správce uhradí DPH za dodavatele rovnou na účet správce daně. Pak tedy část úplaty za plnění (odpovídající základu daně) bude uhrazena dodavateli a část správci daně na speciální účet. Je více než vhodné mít tento postup placení upraven v obchodních smlouvách, aby nedocházelo ke sporům kvůli nedoplatku dodavateli.

Ručení oprávněného příjemce

Oprávněný příjemce, kterému vznikne v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu Evropské unie povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, ručí za daň z přidané hodnoty, která nebyla při dodání zboží třetí osobě zaplacena osobou, která toto zboží z jiného členského státu pořídila.

Oprávněný příjemce ručí za nezaplacenou DPH do výše, která je vypočtena ze základu daně podle ceny obvyklé včetně spotřební daně. Postavení oprávněného příjemce je upraveno v zákoně o spotřebních daních.