Dobrovolná registrace k DPH

Plánovaná novela zákoníku práce na rok 2017
2. 6. 2016
QR faktura
22. 6. 2016

Podnikatelé, kteří se chtějí stát dobrovolně plátcem dph, se musí připravit na to, že pouhé vyplnění a doručení registračního formuláře nebude dostačující. Dobrovolná registrace je řešena v § 94a zákona o DPH, kde je uvedeno, že osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, je oprávněna podat přihlášku k registraci. Jedná se většinou o poplatníky, kteří nesplňují podmínky pro povinnou registraci.

Přihlášku je nutné podat na příslušném tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu, který má shodné údaje. Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, nebo má ze zákona uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen přihlášku podat elektronicky. Toto podání však nezaručuje automatickou registraci plátce k dani z přidané hodnoty.

Zdálo by se, že pokud chce někdo dobrovolně platit daně, nebude mu stát jakkoliv bránit. Zkušenosti s podvody právě v oblasti DPH však donutily státní správu důsledně kontrolovat i samotnou registraci k DPH. Údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci je správce daně povinen v souladu s § 128 odst. 1 daňového řádu pečlivě prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti pak vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, doplnil či změnil. Proto existuje vysoká pravděpodobnost, že po podání přihlášky bude finanční úřad požadovat doložení dalších dokumentů nad rámec přihlášky k DPH.

Vhodné je správci daně doložit a poskytnout zejména tyto další dokumenty a informace (samozřejmě kromě správně vyplněného registračního formuláře k DPH):

  • kopie smlouvy s bankou o vedení podnikatelského účtu
  • nájemní smlouvu, kde má právnická osoba sídlo
  • jasně formulovaný podnikatelský záměr
  • místo provozovny, zajištění dodávky zboží, dopravy, skladování apod.,
  • kdo se bude podílet na chodu firmy – majitel, zaměstnanci, kdo povede účetnictví či daňovou evidenci, kde budou uloženy doklady
  • dřívější podnikatelská činnost včetně doložení např. vydaných faktur před dnem podání registrace
  • odhad v řádu několika měsíců, kdy dojde k překročení obratu 1 mil. Kč.

V zákoně o DPH není stanoveno, co může finanční úřad požadovat, ale základem je hodnověrně prokázat, že poplatník již uskutečňuje zdanitelná plnění nebo je uskutečňovat bude. Tímto opatřením je znemožněno získat registraci k dani z přidané hodnoty během jednoho dne. Mírnou kompenzací je možnost odpočtu DPH za zdanitelná plnění, které mají na daňových dokladech datum uskutečnění zdanitelného plnění ve zdaňovacím období, kdy se příjemce tohoto plnění stane plátcem daně z přidané hodnoty (registrace proběhne např. k 10. 5. 2016 (plátcem bude poplatník poprvé za zdaňovací období květen 2016), pak všechny doklady s květnovým datem zdanitelného plnění je možné zahrnout do odpočtu DPH, i pokud bude DUZP např. 4. 5. 2016).

K podané žádosti o registraci se správce daně vyjádří do 30 dnů, zpravidla zasláním výzvy k doložení dalších důkazů, které jsou popsány výše, pokud nebyly předány spolu se žádostí.

V případě, že správci daně doložené důkazní prostředky postačovaly, vydá rozhodnutí o registraci k DPH. Plátcem DPH se stává daňový subjekt dnem následujícím po doručení oznámení o registraci. Nový plátce daně z přidané hodnoty se automaticky stává měsíčním plátcem DPH.

Zamítnutí registrace může nastat pouze v případech, kdy ze všech důkazů vyplývá, že přidělené DIČ bude zneužito podvodným způsobem. Rozhodnutí o zamítnutí registrace musí být založeno na celkovém posouzení všech okolností daného případu a důkazech, které byly nashromážděny při ověřování informací poskytnutých žadatelem o registraci. Proto je tedy nezbytné, aby správce daně měl k dispozici dostatečné množství podkladů pro vyhodnocení, zda se jedná o běžnou, nebo účelovou registraci k DPH.